|
|
|
Pod korouhví s kalichem...
|
|
|
|
Tato historicky první bitva pořádaná naší skupinou vznikla v podstatě náhodou.
Na žádost pořadatelů měla v rámci jiné kulturní akce uspořádat naše skupina bitvu v Libici nad Cidlinou. V poslední chvíli však pořadatel bitvu ze své akce vyřadil.
Protože přípravy byly již v plném proudu, nedala se bitva odvolat.
A tak jsme si poprvé pronajali pozemek za kolínskou nemocnicí, upravili scénář,
nahráli mluvené slovo a pořádali bitvu pod názvem "Pod korouhví s kalichem".
Na akci, která měla smyšlený scénář, ve kterém bojovali křižáci proti husitům, přijelo přibližně 80 šermířů.
Bitva se povedla a odstartovala tak tradici kolínských bitev.
|
|
Jezeřanská historie...
|
|
|
|
Po první bitvě v roce 1995, která se povedla i přez značně zkrácenou dobu na
přípravu, jsme se rozhodli pro bitvu další.
Scénář, ve kterém podle pověsti dva bratři bránili Jezeřany, dnes Veltruby, byl poměrně jednoduchý a jako většina bitev v té době, byl o husitských válkách.
Zaměřili jsme se především na organizaci bitvy a zdokonalili jsme jak samotnou přípravu, tak propagaci bitvy.
Bitvy se zúčastnilo na 200 šermířů a poprvé se aktivně účastnili bubeníci.
|
|
Válka růží...
|
|
|
|
Jelikož se většinou všude dělaly bitvy z české historie, rozhodli jsme se zapátrat v historii jiných zemí a vybrali jsme právě "Válku růží".
Scénář se pečlivě propracoval a jelikož bylo třeba znatelně oddělit obě bojující strany, bylo vyrobeno a rozdáno 80 varkočů s červenou a bílou růží.
Námět bitvy byl pro šermíře značně zajímavý, a tak jich přijelo na 750.
Na poslední chvíli se podařilo do scénáře zařadit i smrtku na koni, což byl zlatý hřeb celé akce.
|
|
Johanka z Arku...
|
|
|
|
Vzhledem k úspěchu minulé bitvy, bylo prakticky okamžitě jasné, že námět na scénář bude hledán opět ve světových dějinách.
Tipickou postavou světových dějin je bezesporu Johanka z Arku, což byl velmi lákavý námět a tak bylo rozhodnuto.
Poprvé jsme pořádali zajímavý průvod městem, který byl završen na náměstí scénkou s dějem ze scénáře.
Poměrně zajímavě bylo naplánováno i závěrečné upálení Johanky, na které byla udělána speciální dřevěná kostra.
Z pozdějších ohlasů jsme se dozvěděli, že efekt upálení vypadal naprosto věrně.
|
|
Dobytí Jeruzaléma...
|
|
|
|
V roce 1999 byla celá mužská část naší skupiny členy templářského řádu a tak není divu že byl u příležitosti devíti set let dobytí Jeruzaléma vybrán scénář s touto tématikou.
Na akci přijelo 500 šermířů, což nebylo na zvolené období mnoho. Bylo to způsobeno především tím, že velmi málo šermířů mělo turecký kostým.
Kulisa Jeruzaléma byla doposud nejnáročnější, jaká se na našich bitvách dělala a zabrala téměř celý týden práce. Samotná bitva byla pak rozdělena na několik střetů armád a mezi
ně byly vloženy scénky jako dětská křížová výprava, nebo pohled na dvůr samotného sultána.
|
|
Blaník...
|
|
|
|
Na oslavu milenia jsme hledali námět na scénář opravdu dlouho. Nakonec jsme vybrali pověst o blanických rytířích, neboť je to mezi lidmi velmi rozšířená pověst, avšak jen málokdo ví, kdo přesně je v Blaníku.
Ztvárnění této pověsti si vyžádalo rozdělení bitvy na tři menší, z různých období českých dějin a tím vznikla i potřeba mnoha šermířů. Těch bylo nakonec 700, což postačovalo.
Po každé ze tří bitev, odváděla padlé smrtka do blaníku a na konci celé akce vyjel z hory svatý Václav na koni a vyvedl bojovníky, kteří jsou připraveni bojovat za českou zemi.
Celá akce se pro velký úspěch opakovala ještě v neděli.
|
|
Král Artuš...
|
|
|
|
Snad každý zná legendu o bájném meči Excaliburu, Artušovi, Merlinovi a Ginevře. Proto není divu, že jsme ho zařadili mezi naše bitvy.
Scénář se přidržoval děje filmu "Excalibur". Na začátku byl meč ve skále, který vytáhl Artuš, doprovázen Merlinem... ale to snad každý zná.
Na konec bitvy jsme zařadili dovětek o náhrobku, který je v Anglii a na kterém stojí:" Zde leží Artuš, král minulý a příští ".
|
|
Bitva zlatých ostruh...
|
|
|
|
Tato bitva vypráví příběh cti, odvahy a hrdinství, který se odehrál v bohaté, svobodné a nezávislé zemi, v zemi Flanderského Lva.
Flandry byly pro své bohatství trnem v oku francouzského krále Filipa IV.
V roce 1293 je napadl a porazil hrabě Guida. Tím začalo utiskování Flander, které vyvrcholilo v roce 1297 mocným vpádem francouzských vojsk.
Po dobití byla do obsazených měst dosazena francouzská šlechta. Vysoké daně a pýcha nových pánů způsobila, že 21. března 1302 došlo k povstání. Při něm bylo zabito 3200 Francouzů žijících na území Flander.
V obleženém městě Cortrai bylo jen asi 20 000 obránců. Navíc to nebyli vojáci cvičení v boji. Krom městské hotovosti. Byli to tkalci, valcháři a řezníci. I když proti nim stál výkvět francouzské šlechty, rozhodli se k tvrdému odporu. Do této bitvy je vedl odvážný muž, jménem Robert D´Betin. To bylo 11. července 1302.
Francouzské vojsko bylo poraženo. Mezi mrtvými vojáky leželo i 4 000 vznešených rytířů - pýcha Francie.
Tenkrát se na bitevním poli našlo přes 500 párů zlatých ostruh, které vítězové pověsili na zeď kostela Panny Marie.
Král Filip IV. musel uznat jejich nezávislost, ale mír netrval dlouho. Znovu vytáhl do boje a po mnoha letech dobil území, která jsou dodnes nejúrodnější oblastí Francie.
|
|
Švédové u Kolína...
|
|
|
|
Bitva "Švédové u Kolína", se odehrává v roce 1639, tedy v období takzvané "třicetileté" války.
Příběh vypovídá o obsazení Kolína švédským generálem Banýrem a o dobívání města zpět, císařskou armádou.
Na bojišti se tak vystřídali mušketýři, pikenýři, halapartníci i dělostřelci. Každý střet armád byl tak podbarven vůní střelného prachu, hlukem děl a pyrotechnikou.
|
|
Drákula...
|
|
|
|
"Pověsti o upírech provázejí lidstvo od nepaměti.
Nejznámější z nich vznikla na území dnešního Rumunska...
Ale kdo to vlastně byl, ten slavný hrabě Drákula?"
Tak takto začínala bitva, jejímž cílem byla kromě pobavení diváků i odpověď na otázku v citátu. Převážná většina lidí totiž pověst o Draculovi dobře zná, ale že existoval doopravdy ví jen málokdo.Vyplynulo to z průzkumu, který jsme dělali při výběru scénáře na bitvu pro rok 2004.
Tedy...
Drákula se narodil v městečku Sighisoara v roce 1431, vlastním jménem Vlad III., zvaný Drákula podle rytířského řádu bílého draka. Po smrti jeho otce a bratra se stal Valašským knížetem.
V té době Evropu sužovaly nájezdy osmanských Turků. Mladý kníže, který strávil dětství v jejich zajetí, hořel touhou po pomstě. Proto když ho uherský král Matyáš Korvín požádal o vojenskou pomoc, bez váhání se postavil pod jeho korouhev.
Po urputných bojích bylo turecké nebezpečí na čas zažehnáno. Mladý kníže zavedl v zemi pořádek. Posílil obchod a hospodářství. Příští dva roky své vlády věnoval boji proti Sasům.
Kvůli nenávisti k protivníkovi upálil Drákula na 300 sasských řemeslníků, žijících na jeho panství. Dalších 40 nechal narazit na kůl.
Později vpadl do sedmihradska, které vyplenil. Jeho řádění se postavil kníže Dan II. Bohužel však marně.
Popravou Dana II. jeho krutosti zdaleka nekončí. Podnikal loupeživé výpravy do okolních krajů. Pálil, mučil a zabíjel.
Pro jeho oblibu narážet lidi na kůl se mu začalo přezdívat Vlad Tepes - napichovač.
Psal se rok 1461 a na obzoru se znovu objevilo turecké vojsko. Vlad Drákula se pod prapory uherského krále Matyáše Korvína znovu postavil proti sultánovi.
Když těžké boje na území Bulharska skončili, Drákula dál prahne po krvi. Po dobití pevnosti Zimnicea nechal surově pobít na
24 000 tureckých vojáků, kteří se mu vzdali na milost.
Sultán Mehmed II. se pokoušel vyjednávat, ale jeho vyslanci skončili na popravišti.
Nakonec Turci Vlada připravili o trůn obviněním ze zrady jeho bývalého spojence krále Matyáše.
Přesto se o 12 let později znovu postaví pod uherskou korouhev, aby naposled vzdoroval Turkům. To se psal rok 1475. V této bitvě umírá.
Jeho svědomí tžilo více než 40 000 zmařených lidských životů. A tak se věřilo, že ani po smrti nepřestal toužit po krvi.
|
|
Valdštejnovy hvězdy...
|
|
|
|
Bitva "Valdštejnovy hvězdy" vyprávěla životopis Václava Eusebia Albrechta z Valdštejna od vzestupu jeho moci, až po jeho smrt.
Akci podpořilo svým účinkováním na 30 skupin historického šermu.
Divadelní stránku bitvy nazkoušelo "Malé divadlo Kolín" a "Ještě menší divadlo Kolín", tance se ujala taneční skupina "Salome".
|
|
Ve znamení lva...
|
|
|
|
Příběh vzestupu a pádu nejslavnějšího rytíře na českém trůně - Jana Lucemburského.
Tento král se proslavil jako velký stratég a válečník, ale pramálo se staral o svou zem. Zajímavostí je, že nechybělo mnoho a na českého
krále byl pasován právě v Kolíně.
Výpravným příběhem jsme divákům přiblížili mnohé jeho úspěchy, například porážku pohanských litevců.
Pak ale přišla osudová bitva u Kresčaku a na osiřelý trůn usedá Janův syn Karel IV. Tak na místo "Krále cizince" usedá "Otec vlasti".
|
|
Krev na trůně Anglickém...
|
|
|
|
Je polovina 17. století a trůn anglických králů se chvěje v základech. Dvorské intriky, zrada a vlastenectví - to vše se promítne v příběhu
Oliwera Cromwella. Tento šlechtic se brzy stane hlavou povstání proti svému králi. Začíná období bojů o moc a právo, ktré končí popravou anglického krále. Jistě skvělým a
opravdu jedinečným zážitkem pro diváka bylo vypálení skotské vesnice, secvičené jednotky pikenýrů, kulisa interieru anglického hradu, ale hlavně družina skotských dudáků.
|
|
Krvavé dědictví...
|
|
|
|
"Píše se rok 1503 a v německých zemích se rozhořel spor Wittelsbachů o tzv. Landshutské dědictví.
Spor trval několik let a za tu dobu bylo prolito mnoho krve.
V poli proti sobě stály - král Maxmilián Habsburský, Ruprecht Bavorský a vojska města Norimberk. Proti nim se zdvihla vojska Ruprechta Falckého a žoldnéři naverbovaní v čechách z
potomků hrdých husitů".
Jako kulisa k této bitvě byla postavena "vypálená vesnice" a trosky kláštera ve Walsasenu. Mimo praporů jsme k této bitvě vyrobily i 31 pavéz.
|
|
Země dvou králů...
|
|
|
|
"Země dvou králů" je název akce z dob vlády Jiřího z Poděbrad. Tehdy žil a bojoval nejudatnější z Kolínských rytířů - Jan Žebrovský z Kolovrat. Doprovázel krále
Jiřího při jeho cestě na trůn, účastnil se jeho mírového poselsví do okolních zemí. Vždy věrně stál po jeho boku, až nakonec doprovázel královnu vdovu k Jiříkovu hrobu.
Celý příběh vypráví duch právě Jana z Kolovrat. Mluveným slovem divákům přibližuje dobu, ve které žil, i svůj životní příběh. On sám padl při obraně Kolína a za to
mu místní vztyčili v kostele sv. Bartoloměje pamětní desku, která je v Kolíně dodnes.
|
|
Křižáci...
|
|
|
|
... aneb 600 let bitvy u Grunwaldu, takové bylo zaměření této bitvy, na kterou se sjelo na 300 šermířů z Čech, Moravy, Slovenska, Polska i Německa.
Ač počasí naší akci nepřálo, byla divácká návštěvnost nadmíru dobrá. Velkým lákadlem byla jistě novinka v podobě rytířských turnajů na koních.
|
|
